Číslo 1/2026

Článek popisuje vlivy nízké relativní vlhkosti na možné šíření infekce ve zdravotnických zařízeních. Zmiňuje nepsané požadavky na zvlhčování v nemocničních odděleních a uvádí typy zvlhčovačů, které jsou vhodné pro a plikace tohoto typu.

Návrh zdravotnických pracovišť z pohledu větrání a vnitřního prostředí není v ČR ukotven žádným předpisem ani normou, k dispozici jsou pouze obecná doporučení. Určitým vodítkem pro projektanty zdravotnických pracovišť tak mohou být zahraniční předpisy. Článek prezentuje stručný výčet požadavků na větrání a vnitřní prostředí zdra votnických pracovišť podle německé normy DIN 1946-4.

Článek se zabývá teplotou venkovního povrchu svislých obvodových konstrukcí budov, která ovlivňuje velikost objemových teplotních změn, stárnutí materiálových vrstev, má vliv na vnitřní prostředí budovy a její energetickou náročnost, ovlivňuje venkovní prostředí v blízkosti venkovního povrchu a tím tepelný komfort lidí pohybujících se v blízkosti obvodové konstrukce. Příspěvek porovnává venkovní povrchovou teplotu svislé dvouplášťové obvodové stěny se zelenou fasádou s jednoplášťovou a dvouplášťovou svislou obvodovou stěnou. K analýze je využíván jednoduchý výpočtový model a měřené údaje z experimentů. Vypočítané a měřené údaje jsou prezentovány jako denní průměrný rozdíl teploty venkovního povrchu a teploty venkovního vzduchu. U obvodové konstrukce pokryté zelenými rostlinami závisel rozdíl teplot na velikosti a četnosti opakování zálivky, na typu zeleně a na aktuálním stavu zeleně. V případě fasády pokryté prosperujícími vlhkomilnými rostlinami dokázala evapotranspirace kompenzovat pohlcené solární záření a denní průměrný rozdíl teploty venkovního povrchu a teploty venkovního vzduchu byl blízký nule. U jednoplášťové a dvouplášťové obvodové konstrukce byl denní průměr rozdílu teploty venkovního povrchu obvodové konstrukce a teploty venkovního vzduchu systematicky kladný, u dvouplášťové konstrukce byl přibližně poloviční v porovnání s jednoplášťovou konstrukcí. Zelená fasáda se suchomilnými rostlinami dosahovala obdobných povrchových teplot jako dvouplášťová svislá obvodová konstrukce.

Příspěvek komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Věnuje se hodnocení prostupu tepla, hodnocení vlhkostního chování obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocení povrchových teplot zabudovaných konstrukcí. Dále se zabývá hodnocením vzduchotěsnosti, hodnocením podlah a tepelné stability budov. Stručně komentuje informativní přílohu s pokyn y pro na vrhování budov.

Článek představuje studii zaměřenou na analýzu potenciálu využití solárního tepla v lokální soustavě zásobování teplem konkrétní městské čtvrti. V simulačním prostředí bylo provedeno několik energetických simulací provozu rozdílných solárních tepelných soustav o odlišných plochách a rozsahu akumulace tepla (krátkodobá, dlouhodobá). Jsou uvedeny základní charakteristiky systémů včetně vyhodnocení ročního využití. Vzhledem k omezeným praktickým zkušenostem s velkoplošnými solárními tepelnými soustavami v podmínkách České republiky studie hodnotí potenciál jejich využití při reálném nasazení do systému centralizovaného zásobování teplem s roční dodávkou tepla 3,5 GWh a jmenovitém teplotním rozdílu v lokální soustavě 60/30 °C. Ve studovaném případě je možné solární tepelnou soustavou pokrýt až 48 % potřeby tepla při využití dlouhodobé akumulace. V případě krátkodobé akumulace dosahuje solární pokr ytí 17 %.

Článek na případové studii ukazuje pohled na současný způsob hodnocení energetické náročnosti s ohledem na zdroje tepla využívající obnovitelnou energii, a to v různé kombinaci zdrojů v porovnání se zdroji tepla využívajícími zemní plyn, např. kondenzačními plynovými kotli.

Tématem článku je porovnání vybraných mobilních aplikací pro měření hluku s kalibrovaným zvukoměrem. Bylo vybráno čtrnáct mobilních aplikací, které byly testovány v akustické laboratoři při různých hladinách akustického tlaku. Naměřené hodnoty byly následně porovnávány s kalibrovaným zvukoměrem. Výsledky ukazují, že přesnost měření se výrazně liší podle použité aplikace a typu zařízení. U některých konfigurací se měření chytrým telefonem blížilo referenčním hodnotám, většina aplikací však vykazovala významné odchylky. Studie poukazuje na nutnou opa trnost při využívání mobilních zařízení k serióznímu měření hluku.