Číslo 3/2026

Článek představuje problematiku třepotavé ozvěny, která může způsobit značné problémy v akustice prakticky všech vnitřních prostorů. Tento jev staví do kontrastu se stavařskou praxí a názorně jej demonstruje na konkrétních příkladech tří školních tělocvičen. U dvou z nich je detailně vysvětlen způsob následné nápravy. Pro čtenáře jsou online k dispozici i unikátní audio ukázky, ve kterých si mohou třepotavé ozvěny v představených tělocvičnách poslechnout.

Cílem článku je poukázat na to, že návrh tepelného čerpadla vzduch-voda je poměrně citlivá záležitost, kde zbytečné předimenzování zvyšuje investiční náklady, avšak nepřináší zásadní úspory při provozu. Hlavním výstupem studie jsou návrhové křivky, které zobrazují procentuální pokrytí potřeby tepla a poměrnou spotřebu elektřiny tepelným čerpadlem v závislosti na teplotě bivalence nebo dimenzování výkonu tepelného čerpadla. Křivky byly sestaveny simulačním modelem v nástroji Matlab/Simulink, který byl využit k simulaci tepelných čerpadel IVT AIRX a Heliotherm. Výsledky simulace ukazují, že i poměrně poddimenzované tepelné čerpadlo (35 až 60 % tepelného výkonu při teplotě -12 °C) je schopno dodat celoročně více než 80 % celoroční potřeby tepla v oblastech s návrhovou teplotou venkovního vzduchu -12 °C, a to pro různé teploty otopné vody.

Je ekologičtější mechanický regulátor konstantního průtoku vzduchu, anebo naopak elektronický regulátor variabilního průtoku vzduchu? Environmentální prohlášení o produktu pro tyto regulátory – podobně jako pro jiné vzduchotechnické prvky – v důsledku předepsané metodiky odpoví na tuto otázku jen částečně. Zbývající část odpovědi se nachází (nebo by se měla nacházet) v realisticky odhadnuté spotřebě energie ventilátoru vzduchotechnické jednotky na základě hodnot průtoků vzduch u a tlakových ztrá t systému.

Článek pojednává o zkušenostech s provozem vzduchotechnických systémů z pohledu regulace parametrů přiváděného vzduchu do větraných nebo klimatizovaných prostor s důrazem na optimální pohodu vnitřního prostředí a maximální efektivitu provozu.

Článek se zabývá problematikou zpětného získávání vlhkosti. Analyzuje zpětné získávání vlhkosti v administrativních a obytných budovách, včetně vlivu okrajových podmínek. Na základě provedených analýz jsou diskutovány možnosti využití, výhody a přínosy zpětného získávání vlhkosti v předmětných budovách. V příspěvku je prezentován výpočetní postup, který umožňuje vyhodnotit účelnost zpětného získávání vlhkosti v různ ých aplikacích.

Příspěvek popisuje podpůrný webový nástroj určený pro účelnou dekarbonizaci městských soustav centralizovaného zásobování teplem integrací technologie Power-to-Heat, primárně tepelných čerpadel. Nástroj vznikl v rámci projektu Technologické agentury ČR a je zaměřen na podporu rozhodování v počátečních fázích plánování integrace tepelných čerpadel do soustav centralizovaného zásobování teplem. Nástroj využívá rozsáhlou znalostní databázi simulací vytvořených v prostředí TRNSYS, umožňuje interpolaci výsledků, vizualizaci a ekonomické vyhodnocení scénářů. Článek představuje strukturu webového nástroje, jeho funkce a přínosy v oblasti plánování dekarbonizačních str ategií.

Článek poskytuje přehled prostředků na ochranu dýchacích orgánů, uvádí jejich základní rozdělení, součásti a konkrétní příklady. Ve druhé části článku jsou popsány izolační dýchací přístroje a únikové dýchací přístroje včetně souvisejících aktuálně platných norem ČSN EN. Na závěr jsou uvedeny vhodné osobní ochranné prostředky při činnosti s azbestem.