Číslo 2/2008

V článku jsou shrnuty základní údaje o teplotních poměrech a potřebách tepla pro vytápění v otopných obdobích 2000/01 až 2006/07 v Praze - Karlově. Vyhodnocení pořadí jejich energetické náročnosti doplňují údaje o průběhu i extrémech vybraných meteorologických prvků, které ovlivňují konečnou spotřebu tepla a dotvářejí charakter každého období.

Autor se v obsáhlém článku zabývá novými trendy při navrhování klimatizačních a vytápěcích systémů, které nutně vedou k netradičním řešením. Hlavním cílem programu Green Way je ekonomické a ekologické provozování budov, při minimální spotřebě energií, za podmínky dosažení optimálních mikroklimatických podmínek. Autor dále uvádí hlavní body programu Green Way a podrobně vysvětluje použití programu na konkrétní administrativní budovu.

Článek navazuje na příspěvek zabývající se průzvučností potrubí kruhového průřezu, které je vyrobeno z relativně tenkého plechu. Hluk generovaný z povrchů potrubních systémů, ve kterých je vysoká hladina akustického tlaku způsobena především akustickým výkonem ventilátorů, nebo často u spalovacích zařízení hlukem, souvisejícím s hořením plynů, je velice často opomíjen z důvodu neznalosti mechanizmu jeho vyzařování. Tento článek se zabývá případy, kdy je potrubí obdélníkového průřezu vyrobeno z ocelového plechu.

Ve větrném tunelu s mezní vrstvou napodobující přízemní proudění atmosféry byly zkoumány vnější okrajové podmínky větrání rozměrných budov. Poslední experiment se zabýval měřením koncentrační vazby mezi výstupem a vstupem větrání pro čtyři typická umístění koncových prvků na vícepodlažní rozlišením dvojí hybnosti vystupujícího vzduchu. Časové záznamy okamžité koncentrace ve vstupu byly zpracovány na střední hodnoty a variance v závislosti na úhlu větru, pro osamocenou hlavní budovu a budovu v komplexu s přístavbami.

Tepelná pohoda osob pracujících v budovách je základním požadavkem návrhu budovy a systémů větrání, vytápění a případně klimatizace. Vzhledem k individuálnímu vnímání tepelné pohody je její objektivní posouzení poměrně obtížné. Návrh běžných klimatizačních systémů se opírá o posuzování tepelné pohody vycházející z činnosti člověka. Některé výzkumné práce však poukazují na schopnost člověka adaptovat se podle venkovních podmínek, z tohoto principu vychází adaptivní model teplené pohody, který je vhodný především pro pasivní a nízkoenergetické stavby.

Článek pojednává o snižování emisí zinku při technologii žárového zinkování. Emisní limit, dle zákona o ochraně ovzduší i očekávaný zpřísněný limit splňují, dle měření autorů, textilní filtry s kvalitní textilií.

-

Článek se zabývá návrhem chladicího zařízení s akumulací a bez akumulace chladu do ledu. Na reálném příkladu jsou porovnána tato dvě možná řešení z hlediska provozního, energetického a ekonomického.

Článek se zabývá novým přístupem, který eliminuje akumulaci vlhkosti v chladové izolaci. To je možné použitím tepelné izolace s kapilárně vodivou tkaninou. Princip funkce je založen na kapilárním vedení vláknité tkaniny, která slouží k odvedení zkondenzované vodní páry z povrchu potrubí na vnější povrch izolace. Odtud se zkondenzovaná vodní pára odpařuje do okolního vzduchu. Izolační systém je takto schopen udržet své tepelně izolační vlastnosti po celou dobu životnosti izolace. Experimentální testování dokázalo, že tento typ izolace funguje u potrubí s povrchovou teplotou vyšší než 0 °C a pro okolní podmínky, které se běžně v praxi vyskytují.

Příspěvek popisuje komunikační možnosti současných regulačních komponent, dostupných na trhu a propojení sítí Ethernet.Ukazuje, jakými způsoby se dá řešit vazba technologické sítě na rozvody v budově a na několika příkladech je ilustruje. Jsou popsány přínosy a rizika u jednotlivých modelů a to jak z hlediska uživatele, tak realizačních a servisních firem, především pokud jde o bezpečnost, funkce systému a investiční a provozní náklady. V příspěvku nechybí ani zkušenosti z realizovaných akcí.