Číslo 3/2006

Článek se zabývá problematikou výpočtu tepelných ztrát podle dvou platných norem: podle původní české normy ČSN 06 0210 a přejaté evropské normy ČSN EN 12831. Jsou uvedeny výsledky výpočtu tepelných ztrát pro typový rodinný dům, určených na základě obou norem.

-

Tradiční způsob monitorování kvality vzduchu vyžaduje jak značné finanční náklady, tak i opakovaný přístup do budovy. Většinou se jedná o krátkodobé měření, které bylo uskutečněno jen v omezeném počtu případů. Tento článek popisuje výsledky souvislého vzdáleného monitorování kvality vzduchu ve dvaceti sekundových intervalech v 85 místnostech v osmi školách v Minnesotě ve školním roce 2003 - 2004.

Autor v článku uvádí podmínky pro kondenzaci vodní páry ze vzduchu na povrchu stavebních konstrukcí. Dle zahraničních měření a podkladů upřesňuje relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, při kterých již dochází ke kondenzaci v pórech silikátových stěn a tím i k tvorbě plísní. Z uvedeného rozboru vyplývá, že naší stavební normou požadovaný konstantní odstup povrchové teploty 3 K od teploty rosného bodu nemusí být vždy dostatečný.

Výsledky experimentů prokázaly velké rozdíly v pohlcování a uvolňování vodní páry stavebními materiály. Nejvíce vodní páry pohlcovaly dřevo a pálená cihla, nejméně minerální vata rockwool. K úplnému uvolnění vodních par u dřeva došlo po 12 dnech, u pálené cihly po 29 hodinách. Materiály se schopností pohlcovat a uvolňovat vodní páru z ovzduší se mohou dynamicky účastnit na regulaci relativní vlhkosti vnitřního ovzduší. Nezbytnou podmínkou zdravého vnitřního prostředí je včasné odvětrání zadržené vlhkosti.

V článku je vysvětleno, co je operativní teplota a jak ji lze vypočítat. V mírném tepelném prostředí, kde rychlost proudění vzduchu nepřekračuje 0,2 m.s-1, se vypočtená operativní teplota od výsledné teploty kulového teploměru odlišuje minimálně. Vezmeme-li v úvahu možnou chybu měření, je možné v takových podmínkách od výpočtu ustoupit a k hodnocení tepelného stavu prostředí použít výslednou teplotou kulového teploměru.

Autorky upozorňují na závažné riziko, kterému jsou vystaveni nekuřáci při vdechování produktů spalování tabáku, při pasivním kouření. I pasivní kouření může člověka ohrozit na životě. Článek zmiňuje nemoci, které pasivního kuřáka ohrožují. Přináší informaci o mezinárodní legislativní aktivitě, rámcové úmluvě o kontrole tabáku.

Fyzikální veličiny nemrznoucích kapalin (směsí vody a vhodné příměsi, které mají nižší teplotu tuhnutí než 0 °C) zvětšují tlakové ztráty ve vodních okruzích a zhoršují přestup tepla v trubkách výměníků. Významné je zvýšení odporu proudění vzhledem k vodě zejména při nízkých teplotách a při vysokých koncentracích příměsi. V příspěvku jsou uvedena analytická vyjádření hustoty a viskozity na koncentraci příměsi (propylen glykolu) a na teplotě směsi. Údaje jsou použitelné k výpočtům tlakových ztrát třením, pro něž je uveden algoritmus. Příklad výpočtu a rozbor citlivosti výsledků na odchylky vstupních veličin jsou uvedeny v závěru.

Článek analyzuje vliv průměru trubek absorbéru na přestup tepla do teplonosné látky. Rozbor je aplikován na ploché kolektory s měděnými absorbéry i trubkami, řazenými paralelně. Je použit zjednodušující předpoklad konstantní hustoty tepelného toku po délce trubky. Pro vodu s nemrznoucí směsí je dokázáno, že volba průměru trubky má jen malý vliv na změnu celkové účinnosti kolektoru.

Sálavý přenos tepla mezi člověkem a okolím v porovnání s konvekčním přenosem se jeví výhodným jak z hlediska vytvoření tepelné pohody tak z hlediska spotřeby energie. Na tepelnou pohodu má totiž výrazný vliv povrchová teplota okolních ploch. V prostoru s chladicím stropem lze udržovat poněkud vyšší teplotu vzduchu, než je tomu u klimatizačních systémů s konvekčním přenosem tepla, při zachování stejné úrovně tepelného komfortu. Zmíněný fakt má za následek úsporu energie pro chlazení venkovního vzduchu. Sálavý způsob chlazení je výhodný i z dalších hygienických hledisek, neboť ho neprovázejí nežádoucí účinky, jakými jsou hluk, nebo případný průvan.