Číslo 3/2020

Vzhledem k současné epidemii respiračního onemocnění Covid 19 se objevují různé nepřesné informace o respirátorech a ochranných maskách. V tomto článku informujeme o názvosloví, konstrukci a funkci těchto ochranných prostředků, o jejich vlastnostech a požada vcích na ně.

Příspěvek předkládá výsledky studie, jejímž cílem je poukázat na důležité faktory, které ovlivní volbu větrací jednotky se zpětným získáváním tepla (ZZT ) při rovnotlakém větrání rodinného domu. Na obecném zadání jsou diskutovány vlivy určující minimální účinnost výměníku zpětného získávání tepla pro klimatické podmínky ČR. Mezi nimi je zohledněna tlaková ztráta výměníku ZZT , spotřeba energie ventilátorů, spotřeba energie předehřevu vzduchu jako protimrazové ochrany aj. Minimální účinnost je stanovena prostřednictvím bilance energií s ohledem na aktuální ceny a primární energii. Z těchto výsledků je dále diskutován vliv účinnosti na návratnost investice do systému.

Článek popisuje výsledky dosažené v rámci pilotního testování diagnostického systému vzduchotechnických (Vzt) jednotek na základě analýzy dat měřených systémy měření a regulace (mar). diagnostický systém zahrnuje více než 50 pravidel pro kontrolu provozu Vzt jednotek. do pilotního testování bylo zapojeno přes 80 Vzt jednotek. Článek si klade za cíl na konkrétních příkladech představit diagnostiku Vzt jednotek a naznačit možné scénáře jejího použití v každodenní praxi.

Příspěvek shrnuje poznatky týkající se měření a modelování dynamického chování otopných těles. Je stručně popsán matematický black-box model v softwaru MATLAB (ukázka pro deskové otopné těleso 10 – 500 × 1000), včetně jeho předpokladů a okrajových podmínek. Cílem je seznámit čtenáře nejen s možnostmi, jaké nabízí dynamické modelování, ale také s poznatky získanými z experimentálního měření provozního chování otopn ých těles.

Záměrem stavebníka na Malé Straně v Praze bylo realizovat půdní vestavbu v památkově chráněné budově s původním renesančním krovem. Bylo třeba navrhnout takové řešení, které by nezhoršilo vlhkostní podmínky a neohrozilo dřevěné prvky krovu. Požadavky památkové péče a architekta předurčovaly použití nadkrokevní izolace s využitím velmi účinných tepelných izolantů. Článek předkládá více variant řešení skladby střešního pláště a kritického detailu ve svislém řezu u okapu s využitím pasivních i aktivních prvků ochrany a jejich tepelně-vlhkostní posouzení. Primárními kritérii pro vyhodnocení byly nejnižší vnitřní povrchová teplota při zimních návrhových podmínkách a relativní vlhkost v místě dřevěných prvků při průměrných lednových podmínkách. Prezentované posouzení ilustruje tepelně-vlhkostní souvislosti jednotlivých variant při použití různých opatření a pomohlo ověřit možnosti a vytipova t přijatelná řešení pro další fáze ná vrhu.

Při použití tepelných izolací se obvykle klade velký důraz na cenu izolačního materiálu bez důkladného posouzení jeho vlastností. Nevhodný výběr tepelné izolace však kromě nežádoucích tepeln ých ztrát může způsobit i další problémy, jakými jsou příliš vysoká povrchová teplota zařízení, nedostatečná teplota teplonosné látky na konci větve v místě spotřeby, riziko kondenzace páry nebo procházejících spalin a následná koroze potrubí apod. Kvalita izolačních materiálů je důležitá zejména pro investory, protože izolace bude plnit navržený účel pouze tehdy, pokud bude mít vlastnosti, které výrobce deklaruje. Evropské výrobkové normy neuvádějí limity vlastností. Projektant má ale možnost vybrat si na trhu takový výrobek, u kterého je výrobce schopen doložit jeho kvalitu kontrolovanou nezávislou třetí osobou – zkušební laboratoří (splnění limitních křivek dle německých norem AGI Q, případně dobrovolné certifiká ty kvality).

Autorka předkládá základní přehledovou stať o hospodaření s vodou, vodních zdrojích, celosvětovém trendu spotřeby vody a možnostech zásobování vodou. Zároveň se věnuje i požadavkům na kvalitu vody využívané jak vně, tak i uvnitř budovy. V neposlední řadě článek ukazuje základní možnosti zpětného využití odpadní vody její transformací na vodu užitkovou pro snížení spotřeby pitn é vody v budovách.

Článek pojednává o různých systémech distribuce chladu pro klimatizační zařízení v objektech a jejich vlivu na chladicí faktor zdroje chladu. Nabízí možná řešení, při kterých je minimalizována celková energetická náročnost na výrobu a distribuci chladu pro klima tizaci budov.