Číslo 3/2012

V souladu s ústředním tématem konference „Kvalitní prostředí s minimálními energetickými nároky“ nabízím účastníkům informaci o realizovaném větrání tělocvičny Sokola Hanspaulka. Budova z roku 1941 byla po navrácení majetku sokolům v roce 1998 postupně revitalizována. O změně koksové kotelny na plynovou a dosažených úsporách byly informace publikovány v [1]. Výměna rozpadajících se oken v roce 2006 za moderní těsná vyloučila možnost přirozeného větrání infiltrací venkovního vzduchu okenními spárami. Otevírání oken v zimě není vhodné kvůli nebezpečí prochladnutí cvičenců, a proto bylo nainstalováno nucené větrání jednotkou se zpětným využitím tepla v odváděném vzduchu k ohřevu přiváděného čerstvého vzduchu.

Příspěvek předkládá výpočtovou analýzu provozu plynového spotřebiče s přerušovačem tahu v prostoru se sníženou infiltrací venkovního vzduchu spárami oken. Řešení prokazuje, že důsledkem takového provozu může být pronikání spalin z přerušovače tahu spotřebiče do místnosti, kde ze spalin se hromadí oxid uhelnatý.

Článek se zabývá ochranou proti hluku aplikací bariér v blízkosti zařízení techniky prostředí, která jsou instalována ve venkovním prostoru. Seznamuje s prakticky použitelnými výpočtovými postupy pro stanovení útlumu zvuku šířícího se přes překážku. Porovnává jednotlivé postupy na konkrétní aplikaci. Dále uvádí vliv šířky bariéry na celkový útlum bariérou.

Pro přesný výpočet tlakových ztrát vzduchotechnické potrubní sítě je nutné znát hodnoty součinitele místních odporů použitých tvarovek. V praxi se tlaková ztráta vzduchotechnického potrubí často odhaduje, což může vést k nesprávnému návrhu ventilátoru. Existuje celá řada podkladů, kde je možné nalézt informace o součiniteli místních ztrát tvarových částí vzduchovodů, avšak publikované hodnoty se mezi sebou často liší. Součinitel místní ztráty je možné určit experimentálně měřením, nebo s využitím počítačové simulace. Článek prezentuje možnost využití simulace na bázi CFD pro stanovení součinitele místní tlakové ztráty a výsledky simulačních výpočtů konkrétních tvarovek porovnává s publikovanými hodnotami.

Autor svým článkem otevírá další diskusi o vhodnosti používání ventilátorových konvektorů (fancoil) nebo podstropních indukčních jednotek (chladicích trámců) pro klimatizaci kancelářských prostor administrativních budov. Podrobně rozebírá přednosti i nedostatky obou systémů. Popisuje renesanci indukčních jednotek, jejich vývoj, rozšíření a úspěch při používání v posledních letech a možnosti, zda mohou ventilátorové konvektory odstranit problémy indukčních jednotek. Využívá přitom svých vlastních zkušeností s návrhem a provozem těchto systémů. Popisuje jejich přednosti z hlediska funkce, možnosti umístění v podhledu, náročnosti navazujících profesí i dopadů do interiérových řešení. Závěrem pokládá otázku, zda ventilátorové konvektory jsou již za zenitem svého používání nebo zda znovu najdou uplatnění na trhu i v budoucích letech.

Autor se zabývá rozhodujícími vlivy na základní vlastnost tepelných izolací, kterou je tepelná vodivost. Rozebírá vliv teploty, vlhkosti, objemové hmotnosti a zabývá se novými pojmy jako je tepelná vodivost měřená, deklarovaná a návrhová.

Autor, ředitel Expertní kanceláře Společnosti pro techniku prostředí, v článku uvádí některé typické příklady činnosti Expertní kanceláře STP v roce 2011. Zaměřuje se na velice aktuální problematiku bytového větrání obecně, ale i na atypický případ obytného loftu. V případě řešení stížnosti na nedostatečnou funkci zařízení pro ochlazování hotelu poukazuje na pochybení projektanta chladicího systému a podává doporučení, jehož realizace by do značné míry stížnost vyřešilo.