Číslo 1/2022

Okrajové podmínky pro návrh komínu jsou široké téma. Do návrhu nevstupují pouze požadavky v návaznosti na spotřebič a typ paliva, ale je třeba zohlednit i návaznost na objekt, ve kterém je komín navrhován. Článek se věnuje podmínkám, které je při návrhu komínu nutné vzít v úvahu, včetně vlivu okolní zástavby a požární bezpečnosti.

Tématem příspěvku je posouzení chování hydraulické centrály v otopné soustavě na základě numerických simulací. Chování hydraulické centrály bylo posuzováno při třech různých provozních stavech, především s ohledem na rychlostní a teplotní pole. Klíčovými parametry byly zejména vstupní rychlosti a navrhovaný výkon jednotlivých okruhů (zařízení) na pojených na hydraulickou centrálu.

Článek prezentuje novou metodiku stanovení celkové účinnosti spalovacího zdroje tepla pro potřeby kontrol systémů vytápění. Tato metodika je součástí nové připravované vyhlášky a zohledňuje provozní parametry zdrojů tepla, které jsou objektivně zjistitelné přímo při samotné kontrole z a provozu zdroje.

V ČSN EN 17037 [1] je uváděna hodnota mediánu z celoroční osvětlenosti jako veličina potřebná pro stanovení limitních hodnot pro denní osvětlení. Protože se jedná o stanovení dle postupů, které spolu obecně nemusí souviset, bylo třeba zjistit, jestli se tato teoretická úvaha potvrdí i v praxi. Ověření takto stanovených limitních hodnot bylo provedeno dlouhodobým měřením osvětlenosti na modelu pod reálnou oblohou. Výsledná varianta modelu umožnila měření dvou místností s přibližnou orientací na sever a na jih. Model byl umístěn v obci Roztoky na severním okraji Prahy. Měření osvětlenosti bylo prováděno uvnitř modelu a na nezastíněné horizontální rovině, v období od dubna 2018 do prosince 2020. Ze získaných dat byl vypočítán činitel denní osvětlenosti pro jednotlivé místnosti, který byl následně porovnán s teoretickou hodnotou stanovenou modelem rovnoměrně zatažené oblohy v zimě. Bylo tak možné určit, jak byly v okamžiku měření splněny předpoklady teoretických predikcí a jestli bylo smysluplné jednotlivé zaznamenané hodnoty postoupit další analýze. Dále jsou v článku vyhodnoceny základní statistické hodnoty osvětlenosti, zejména její medián za období jednoho roku. Základní vyhodnocení se provádělo ze souvislého měření v období od května 2019 do dubna 2020, nazvaného měřený rok. Statistické soubory byly konfrontovány s hodnotami uváděnými v [1] pro Českou republiku.

Článek se zabývá problematikou doporučené relativní vlhkosti v obytném prostředí, která souvisí s produkcí vodní páry od lidské činnosti. Produkce vodní páry byla monitorována v reálném rodinném domě během zimního období a porovnána s normovými hodnotami a údaji uváděnými v odborné literatuře. V rámci monitorování RD byly ve vybraných místnostech zaznamenávány rovněž parametry vnitřního vzduchu (IAQ). Z výsledků případové studie je zřejmé, že navlhčení vnitřního vzduchu od lidské činnosti v obytném prostředí je během dne stabilní, do jisté míry závislé na chování uživatelů, a nejsou patrné výrazné rozdíly mezi produkcí o víkendu a během pracovních dnů. Jako zásadní se jeví chování uživatele v závislosti na venkovních klimatických podmínkách, především na teplotě venkovního vzduchu. Článek diskutuje rozdílnost klimatických podmínek v různých lokalitách ČR během roku.

Kybernetická bezpečnost systémů řízení budov je obvykle řešena až při implementaci, kdy se potkávají provozovatel a dodavatel řídicího systému. Základní bezpečnostní vlastnosti by však měly být definovány již ve fázi projekční. Projektanti se většinou vymlouvají na to, že nemají partnera, s nímž by tyto požadavky řešili – stavební firmu to nezajímá a provozovatel (nebo jeho odpovědný pracovník) ještě není znám. To však neznamená, že by si projektant neměl být vědom bezpečnostních aspektů a že by je neměl aspoň v nějaké základní podobě v projektu sám od sebe zohlednit.

Příspěvek se zaměřuje na další významný zdroj hluku v tepelném čerpadle – axiální ventilátor. Rozebírá příčiny generování hluku a možnosti jeho snižování. Dále jsou uvedeny možné způsoby výpočtu hladin akustického výkonu axiálních ventilá torů prezentované v odborné litera tuře.

Zařízení pro těžbu kryptoměn spotřebovává velké množství elektrické energie. Zvýšení účinnosti provozu zařízení je možné provést využitím odpadního tepla, které těžební zařízení produkuje. Článek popisuje energetickou a ekonomickou výhodnost provozu těžebního zařízení v rodinném domě. Je ukázáno technické řešení a ekonomika provozu v roce 2020, kdy bylo těžební zařízení použito pro těžbu kr yptoměny ethereum.