Číslo 2/2013

V klimatizačních zařízeních dochází při chlazení venkovního vzduchu často ke kondenzaci, která ovlivňuje výslednou potřebu energie. Odvlhčování vzduchu je žádoucí zejména při vysoké měrné vlhkosti venkovního vzduchu. V případě, že vlhkost venkovního vzduchu nepředstavuje nebezpečí zvýšení relativní vlhkosti vzduchu ve vnitřním prostoru nad požadovanou mez, je možné chladič vzduchu provozovat s vyšší povrchovou teplotou, čímž lze dosáhnout energetických úspor. Článek analyzuje možné způsoby úspory energie související s chlazením venkovního vzduchu při variantním provozu chladicího zařízení.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je nově vzniklý interdisciplinární výzkumný ústav ČVUT v Praze zaměřený na energeticky efektivní budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Hlavním cílem založení Centra je vývoj technologií pro snížení energetické náročnosti a zefektivnění využívání přírodních zdrojů při nové výstavbě i rekonstrukcích stávajících staveb. Cíle bude dosaženo holistickým přístupem koncentrací expertních znalostí z oblastí architektury, stavebnictví, strojírenství, informačních technologií a hygieny vnitřního prostředí a špičkového přístrojového vybavení Centra.

Článek podává základní přehled certifikace LEED, stručně zmiňuje její použitelnost v našich podmínkách a poměrně detailně prezentuje konkrétní případovou studii aplikace LEED na projekt v Jindřišské 16.

Autor se dlouhodobě zabývá problematikou tepelných čerpadel jak z hlediska jejich výroby a zkoušení, tak i posuzování jejich energetického přínosu. Zaměřuje se převážně na tepelná čerpadla vzduch-voda a jejich začlenění do otopného systému. O jím nalezené závislosti topného faktoru na rozdílu charakteristických pracovních teplot informoval čtenáře časopisu VVI článkempublikovaným v 1/2010. Příspěvek shrnuje nové poznatky vedoucí k dalšímu rozšíření a zpřesnění této závislosti.

Článek přibližuje čtenáři změny, ke kterým došlo v poslední době v normalizaci filtrace atmosférického vzduchu. V první části článek pojednává o zkoušení a třídění filtrů atmosférického vzduchu používaných pro větrací a klimatizační systémy (pro všeobecné větrání). Druhá část se zabývá požadavky na filtraci atmosférického vzduchu pro nebytové prostory.

Příspěvek přibližuje reálné náklady na vytápění menších objektů dřevními peletami, ve vztahu k bilančním výpočtům. Autor vychází ze stanovení reálné výhřevnosti dřevních pelet, na rozboru jednotlivých složek celkové ztráty kotle definuje skutečně dosažitelnou provozní účinnost peletového kotle a uvádí, jakým způsobem může jednotlivé ztráty (komínová, plynný nedopal, mechanický nedopal, sálání) ovlivnit samotná obsluha kotle. U běžného rodinného domku s roční potřebou tepla 80 GJ tak lze spálit až o 25%více pelet, než by napovídal bilanční výpočet stanovený na základě „tabulkových“ předpokladů.

Proudění vzduchu v mezní vrstvě atmosféry ovlivňuje jak vnější tak vnitřní aerodynamiku budov, rozptyl škodlivin v ovzduší, dostupnost energie větru pro výrobu elektřiny aj. Proto je důležité analyzovat a pochopit procesy, které probíhají v této oblasti zemské atmosféry. Článek se zabývá fyzikálním modelováním mezní vrstvy atmosféry a vzhledem k jeho rozsahu je rozdělen do několika částí. První část je zaměřena na základní pojmy používané ve větrném inženýrství, na dynamiku proudění vzduchu v atmosféře a na obecné principy fyzikálního modelování mezní vrstvy atmosféry v aerodynamických tunelech.

Tento článek je určen novým zájemcům o podnikání v oblasti správy technické infrastruktury budov. Podává základní informace o poskytování technických služeb při správě nemovitostí v oblasti technického zařízení budov ve všech objektech klienta poskytovatele služeb formou facility managementu. Text pojednává především o budovách, sloužících výhradně k administrativní činnosti s rozsahem od velkých budov ve vlastnictví až po malá pracoviště v pronajatých objektech.