Číslo 2/2024

Větrání mrazíren a chladíren má specifické a náročné požadavky. Nelze navrhnout běžné řešení vzduchovodů používaných u standardních typů budov a doufat, že řešení bude funkční. Vzhledem k tomu, že se u těchto provozů pracuje s teplotami hluboko pod rosným bodem, stavebními konstrukcemi a výplněmi otvorů intenzivně proniká vodní pára, která často kondenzuje tam, kde nemá, a kondenzát může namrzat. Příspěvek přibližuje případ z praxe, kdy se větrání nepodařilo navrhnout správně, a proto došlo k závadám, které se následně složitě odstraňovaly.

Příspěvek shrnuje praktické zkušenosti s čištěním jednotlivých částí systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v rodinných domech. Upozorňuje na jeho potřebnost a zabývá se projekčními a montážními nedostatky, které vedou k obtížné údržbě. Jsou zmíněny některé zásady umožňující snadnější servis obdobných systémů.

Příspěvek se věnuje posouzení celoročního provozu větracího systému s dvoustupňovým získáváním tepla v rodinném domě. Větrací jednotka je vybavena běžným deskovým rekuperačním výměníkem a pro druhý stupeň zpětného získávání tepla je využíván výměník s termoelektrickými moduly, který umožňuje chladit nebo ohřívat přiváděný větrací vzduch. Při posouzení byla vyhodnocena data z celoroční simulace budovy. Přínos nové jednotky byl porovnáván s dalšími dvěma typy větracích systémů pro rodinné domy: s podtlakovým větráním bez zpětného získá vání tepla a rovnotlakým větráním se zpětn ým získáváním tepla.

Příspěvek se zabývá návrhem a implementací nadřazeného řídicího systému pro regulaci fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm (hybridní fotovoltaické elektrárny). Cílem nadřazeného řídicího systému je minimalizovat provozní náklady, dodržet požadavky na spotřebu elektřiny objektu a neporušit žádná omezení dodavatele elektřiny na základě smlouvy o připojení k distribuční síti, např. přetoky nebo rezervovanou kapacitu. Nadřazený řídicí systém je schopný efektivně pracovat s dynamickou cenou elektřiny a na základě predikce provozu elektřinu optimálně nakupovat a prodávat. Nadřazený řídicí systém je nasazen ve skutečném projektu hybridní fotovoltaické elektrárny a výsledky z provozu jsou prezentovány v tomto článku.

Příspěvek reaguje na zvýšenou poptávku otopných systémů kombinujících tepelné čerpadlo a spalovací zdroj na biomasu vlivem situace na trhu s energií. Článek zcela opomíjí ekonomickou stránku kombinace výše uvedených zdrojů a soustředí se výhradně na technická řešení spalovacích zdrojů na biomasu s teplovodním výměníkem. Rekapituluje základní specifika hydraulického zapojení takové kombinace a uvádí některá doporučení zejména pro nasta vení MaR, která vyplývají ze sledování provozu konkrétních instalací.

Řídicí systém budovy, který obvykle představuje jen asi 1,5 % z celkových nákladů na výstavbu, má spolu s instalovanými technologiemi zásadní vliv na energetickou spotřebu objektu a tím i na jeho provozní náklady. příspěvek se věnuje zejména roli obsluhy technologií v souvislosti s managementem a na několika příkladech ukazuje, kde vznikají nejčastější chyby a kde hleda t potenciál k úsporám.

Článek se zaměřuje na vyhodnocení přínosů prediktivního řízení u systémů centralizovaného zásobování teplem. Metodu lze s výhodou využít v případech, kdy systém měření a regulace umožňuje v reálném čase do jednoho systému koncentrovat měřená data ze všech předávacích stanic, a to včetně měření tepla. V kombinaci s modelem průtoků a teplot lze řídit teploty a průtoky v jednotlivých částech systému s ohledem na minimalizaci součtu nákladů na elektrickou energii oběhových čerpadel a tepelných ztrát při distribuci tepla. V případech, kdy má systém centralizovaného zásobování teplem proměnné výrobní náklady tepla a je nasmlouvána dynamická cena elektrické energie, lze nasazením této metody zajistit úspory v řádech několika procent ročně.