Číslo 3/2025

V rámci řešení pomalé tepelné odezvy podlahové otopné plochy, resp. podlahového vytápění, se jeví vhodné využít teorie řízení fuzzy logiky. Příspěvek se věnuje tomuto přístupu k regulaci výkonu a dynamice podlahové otopné plochy. Zabývá se jak spotřebou energie, tak dodržením parametrů tepelné pohody ve vytápěném prostoru, a to v rámci porovnání fuzzy řízení s využitím standardního PI D regulátoru.

Příspěvek prezentuje stanovení přípustné povrchové teploty otopného stropu na základě teoretického výpočtu s využitím poměrů osálání a s ohledem na přípustnou asymetrii radiační teploty. Bylo provedeno měření sálavé asymetrie v experimentální místnosti s různým geometrickým uspořádáním otopného stropu a výsledky jsou porovnány s teoretickým výpočetním postupem. Dále byly stanoveny přípustné teploty otopných sálavých stropů pro různé geometrie místností tak, aby byla dodržena reálná asymetrie radiační teploty < 5 K, tj. kategorie tepelného komfortu A, B. Pro praktické využití byla závislost upravena pro typické geometrické případ y, bez nutnosti výpočtu poměru osálání.

Energetická kríza je dnes vo svete veľmi aktuálnou témou a spoločnosť sa čoraz viac zaoberá znižovaním spotreby energie v budovách. Okrem šetrenia životného prostredia sú požadované úspory spôsobené aj veľkým nárastom cien energie v posledných rokoch. Na Slovensku k úsporám energie vo všeobecnosti najviac prispieva tepelnotechnická norma STN 73 0540-2+Z1+Z2 z roku 2019, ktorá sprísnením požadovaných hodnôt tepelného odporu a súčiniteľa prechodu tepla stavebnými konštrukciami spôsobuje výrazné zatepľovanie obvodových plášťov, avšak zlepšovanie tepelnotechnických vlastností budov nie je jediný spôsob ako znížiť spotrebu energie objektov .

Článek analyzuje běžně dostupné databáze klimatických údajů pro výpočty energetické náročnosti budov. Na příkladu dvou rodinných domů je proveden výpočet dílčí dodané energie na vytápění v závislosti na volbě klimatických dat. Získané výsledky jsou vyhodnoceny v ekonomické analýze reálné doby návratnosti pro různé zdroje tepla. Cílem příspěvku je ukázat vliv volby základní okrajové podmínky v podobě klimatických dat na celkové výsledky energetické náročnosti budov .

Článek je zaměřen na porovnání vlivu použití tepelných čerpadel ve smyslu jejich dopadu na úsporu ukazatelů energetické náročnosti a emisí CO2 v porovnání s různou kvalitou tepelně-technických vlastností obálky stávajících budov.

Při různých činnostech spojených s údržbou starších objektů, při demolicích, rekonstrukcích a dalších stavebních úpravách starých budov se lze velmi často setkat se stavebními materiály obsahujícími azbest. Typickými představiteli stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v minulosti používány, jsou tzv. „boletické panely“, eternitové střešní krytiny, odpadní azbestocementové roury, vzduchotechnická potrubí obložená azbestovými deskami atd. Před plánovanou rekonstrukcí starých objektů/budov je nutné provést stavebně-technický průzkum na výskyt azbestu, resp. inspekci zjištění výskytu a stanovení azbestu oprávněným inspekčním orgánem akreditovaným ČIA, o.p.s. Pokud je výstupem inspekce zjištěna přítomnost azbestových materiálů, musí být před plánovanou rekonstrukcí azbestové materiály odstraněny oprávněnou sanační firmou, a to v souladu s platnou právní úpravou. Při sanaci azbestu budov je potřeba postupovat velmi obezřetně tak, aby nedošlo ke kontaminaci vnitřních prostor budovy a aby nebylo ohroženo zdraví osob přítomných uvnitř i vně budovy. Článek upozorňuje na související zdravotní rizika a uvádí přehled předpisů a technických pravidel včetně doporučených limitů koncentrace azbestových vláken v ovzduší.

Článek se zabývá dopady nového zákona o kybernetické bezpečnosti na sektor elektroenergetiky. Transpozice evropské směrnice NIS2 do českého právního řádu rozšiřuje regulaci kybernetické bezpečnosti i na subjekty mimo kritickou infrastrukturu. Nově pokrývá například agregátory flexibility či držitele licence na činnost Elektroenergetického datového centra. Příspěvek poskytuje přehled klíčových změn a popisuje povinnosti, které regulovan ým subjektům nově vzniknou.