Číslo 5/2020

Příspěvek se zabývá aktuální tematikou v souvislosti s probíhající pandemií CO VID-19. Na základě dostupných zdrojů jsou v článku shrnuta doporučení pro provoz a údržbu zařízení techniky prostředí sloužících převážně pro úpra vu prostředí v budovách v době výskytu onemocnění.

Článek se zabývá vývojem matematického modelu pro prediktivní regulaci vytápění s použitím systému aktivace betonového jádra (TABS – Thermally Activated Building System). Pro ověření teoretických předpokladů modelu byl postaven experimentální objekt vybavený systémem TABS. Matematický model byl validován s reálnými naměřenými daty z objektu a následně došlo ke kalibraci modelu a vytvoření vhodného modelu pro prediktivní regulaci vytá pění systémem TABS.

Požadavky na snižování energetické náročnosti budov kladou větší důraz na vzduchotěsnost obálky budovy a s tím spojenou nutnost zajištění dostatečného větrání a patřičné kvality vnitřního prostředí. Cílem článku je srovnání přístupů k problematice vzduchotěsnosti a větrání obytných budov v různých evropských státech. Přístupy a požadavky na vzduchotěsnost a větrání ve vybraných státech byly zkoumány analýzou národních právních předpisů a technických norem. Bylo zjištěno, že požadavky a jejich závaznost se v jednotlivých státech značně liší. Různé země například používají rozdílné veličiny pro stanovení požadavků na větrání budov, přestože existuje evropská norma [6], která stanovuje požadavky a parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu. Jednotlivé státy přistupují k větrání budov rozdílně a s ohledem na rozdílné veličiny nejsou požadavky napříč Evropou zcela srovna telné.

Zvýšení kvality vnitřního prostředí ve stávajících stavbách je jednou z priorit oboru techniky prostředí. Jedním ze způsobů je použití decentralizovaných jednotek pro místní větrání, které je možné instalovat do obývaných místností bez zásadních stavebních úprav. Řízeným větráním je pak zajištěn dostatek čerstvého vzduchu a vzniká zdravé a příjemné prostředí pro uživatele. Příspěvek demonstruje praktické využití CFD simulací při vývoji kompaktní větrací jednotky pro lokální větrání místností. Popisuje přípravu geometrie zařízení pro CFD simulaci, uvádí postup simulace včetně nastavení výpočtu a detailně rozebírá optimalizaci zařízení s využitím variantních numerických analýz. Studie je součástí projektu podpořeného EU v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Výstupem řešeného výzkumu je nový typ malé kompaktní větrací jednotky RECU AIR DC40 pro lokální větrání místností se schopností zpětného zisku tepla a vlhkosti. S přispěním CFD simulací bylo dosaženo zvýšení účinnosti zařízení a snížení jeho akustického výkonu při zachování kompaktních rozměrů.

Příspěvek se zabývá předsazenou montáží oken. Zahrnuje rozsáhlou výpočetní analýzu detailů styku okenní výplně a stavební konstrukce ve 2D teplotním poli. Vyhodnocuje nejnižší vnitřní povrchovou teplotu a lineární činitel prostupu tepla při různé hloubce osazení okna v obvodové stěně s různými typy nosných konstrukcí. Na základě vyhodnocení doporučuje vhodnou polohu okna (tzv. předsazení) a uvádí, jaké typy oken jsou pro předsazenou montáž vhodné. Porovnává klasickou a předsazenou montáž z hlediska tepelných ztrát. Představuje výpočetní nástroj pro výpočet finanční úspory za vytápění vlivem realizace předsazené montáže.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám provedení prostupů požárně odolných vzduchovodů, u kterých se v praxi mnohdy dělají chyby v návrhu i v realizaci. Seznamuje s principy a zásadami této problematiky a nastiňuje některé konstrukční detaily , které nejvíce ovlivňují požární odolnost.

Vzhledem k rostoucí popularitě získávání kryptoměn v celé řadě zemí včetně ČR je vhodné řešit způsoby, jak bychom mohli zvýšit účinnost užití energie díky využití odpadního tepla vznikajícího při této činnosti. V rámci této případové studie bylo v rodinném domě sestaveno a umístěno tzv. těžební zařízení pro získávání kryptoměny, u něhož probíhalo dlouhodobé měření a zpracovávání odpadního tepla formou vytápění rodinného domu.

Článek se zabývá využitím odpadního tepla z výpočetní techniky v konkrétním bytovém objektu. Shrnuje výzkum autorů v tématu, popisuje parametry datových center z pohledu tvorby tepla a vyhodnocuje potenciál jeho využití. Odvod tepla z datového centra je navržen s ohledem na potřebu objektu. Na závěr jsou vyčísleny potenciální finanční a energetické úspor y.