Číslo 5/2023

V článku je porovnáván předpokládaný a skutečný provoz vytápění a chlazení výrobní haly. Na reálném příkladu je doložena výhodnost integrovaného navrhování budov oproti běžnému návrhu tzv. „po profesích“. Příspěvek se zabývá také okrajovými podmínkami a jejich vlivem na úspornost řešení, především teplotou ve vrtech a teplotním spádem otopné a chladicí sousta vy.

V zemědělství vzniká při sklizni a zpracování rostlinné produkce značné množství fytomasy, kterou lze využít pro energetické či materiálové účely. Jedná se hlavně o seno z nevyužívaných trvalých travních porostů a slámu. Trvalých travních porostů je kolem 1 milionu ha, obilovin je ročně oseto kolem 1,3 mil. ha a řepky cca 400 tis. ha. Z toho je pro energetické účely možno využít cca 5,5 až 6,7 mil. tun sena a slámy ročně. slámu i seno je možné spalovat ve formě balíků či pelet a pro tyto technologie jsou vyvinuta a odzkoušena vhodná zařízení.

Zahrnutí přenosu vlhkosti do simulace budov by umožnilo lépe posuzovat rizika spojená s působením vlhkosti na stavební materiály a obyvatele budov. Modelování přenosu vlhkosti v budově mimo jiné vyžaduje zohlednit vlhkostní zdroje působící uvnitř budovy, přestup vlhkosti mezi vnitřním prostředím a obálkou budovy, resp. stavebními prvky umístěnými uvnitř budovy, transport a retenci vlhkosti v rámci stavebních prvků a transport vlhkosti kvůli větrání a netěsnostem v obálce budovy. Příspěvek se zabývá ověřováním vlastního zjednodušeného dynamického tepelně-vlhkostního modelu budovy. Jsou prezentovány výsledky porovnání s referenčními experimentálními údaji. Model přenosu tepla a vlhkosti v budově je nejprve porovnáván s měřenými údaji pocházejícími z projektu IEA Annex 41. Dílčí model přenosu vlhkosti ve stavebním materiálu je ve druhém kroku porovnáván s měřen ými údaji z d ynamického laboratorního experimentu se smrkovým dřevem.

Výběrové šetření ENERGO 2021 aktualizovalo základní data o spotřebě paliv a energie v domácnostech ČR podle účelu jejich použití. Příspěvek přináší výběr nejdůležitějších údajů z tohoto šetření, týkajících se využití paliv a energie v bytech umístěn ých v rodinných domech.

Snižování spotřeby energie na vytápění objektu s velmi nízkou energetickou náročností a vysokým požadavkem na kvalitu vnitřního prostředí lze podpořit zónovým větráním, kdy do každé místnosti s trvalým pobytem osob může být dodáván čerstvý vzduch na základě požadavku koncentrace CO 2. Článek představuje způsob řízení zónového větrání v rodinném domě ve smyslu řízení regulačních klapek a celkového objemového průtoku venkovního vzduchu větrací jednotkou. Pilotní instalace zónového větrání v rodinném domě ukázala, že zónové větrání, kdy jsou regulační klapky umístěny pro každou místnost zvlášť, umožňuje cílené provětrání místností s pobytem osob a minimalizuje větrání v ostatních místnostech. Toto řešení zajistí požadovanou kvalitu vnitřního prostředí a zlepší kvalitu vzduchu v případě vyššího počtu osob v hlavní větrané zóně.

Článek popisuje metodiku stanovení teplotního faktoru rotačních regeneračních výměníků pro zpětné získávání tepla. V rámci příspěvku bylo analyzováno devět výměníků s různou geometrií rotoru. Na základě provedených experimentů byla vyhodnocena závislost teplotního faktoru na otáčkách rotoru a maximální teplotní faktor. Naměřené hodnoty jsou konfrontovány s výsledky získanými na základě dostupných korelačních vztahů.

Příspěvek popisuje metodu stanovení objemu zásobníkového ohřívače nebo zásobníku teplé vody podle odběrové špičky, která je založena na údajích z měření a analýzy spotřeby teplé vody a průběhu jejího odběru v různých, zejména obytných budovách. V článku použité výpočetní vztahy reflektují měření, která byla v rámci této analýzy prováděna.

-