Číslo 6/2020

Konfigurácia dvojitej fasády pre zvýšenie jej tepelnej účinnosti: Energetická simulačná štúdia

Anotace...

Dvojpláštové fasády tvoria v súčasnosti na moderných stavbách zaujímavý a výrazný architektonický prvok. Ďaleko väčší prínos ale tvorí ich reálny účinok na celkovú energetickú bilanciu budovu, ako aj vytvorenie tepelnej pohody v nej. Tento prínos do značnej miery ovplyvňuje niekoľko významných faktorov. Medzi tie najhlavnejšie patrí konštrukčná šírka tohto medzipriestoru, intenzita slnečného žiarenia, kombinácia optických parametrov oboch jej transparentných častí (vnútornej a vonkajšej), ako aj možnosť jeho prirodzeného či technikou podporeného odvetrávania. Práve posledne zmieňovaný faktor, v kombinácií so spôsobom odvetrávania a aplikáciou niekoľkých netransparentných častí, výrazne ovplyvňuje okrajovú podmienku teplovýmenného obalu budovy a tak do značnej miery ovplyvňuje aj energetickú bilanciu budovy. A práve kvantifikácia toho tvorí podsta tnú časť, náplň predkladaného príspevku.
BUDAY P., ČURPEK J.306 - 311
Vliv rostlin na zlepšení kvality vnitřního prostředí v budovách

Anotace...

Článek představuje potenciál využití vegetace pro zlepšení kvality vnitřního prostředí. Vliv rostlin je zkoumán na experimentálním prvku se zelení, který byl navrhnut jako dělící prvek do velkoprostorových kanceláří s podmínkou minimální nutné údržby. Článek představuje navržený prvek a výsledky měření základních parametrů vnitřního prostředí (teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace oxidu uhličitého, intenzita osvětlení, rychlost proudění vzduchu) uvnitř prvku. V závěru článku jsou shrnuty další možnosti pro jeho uplatnění.
HABER J., DOBIÁŠOVÁ L., ADAMOVSKÝ D.312 - 315
Tepelně-vlhkostní interakce v románské rotundě ve Znojmě

Anotace...

Příspěvek je zaměřen na tepelně-vlhkostní interakci vnitřního prostředí s původní nástěnnou malbou v románské rotundě ve Znojmě. Zmíněná tepelně-vlhkostní interakce je analyzována vlivem vytápění, větrání a počtem návštěvníků na vnitřní prostředí s následným dopadem na nástěnnou malbu. Uvedená triple parametrická numerická simulace je provedena v softwaru WUFI®Plus 3.0 a nezávisle v softwaru BSim 2000 a softwaru CalA 4.0. Provedená numerická simulace vnitřního prostředí je validována se skutečným dlouhodobým měřením v období 2011 – 2015 v hodinovém kroku. Korelace softwaru WUFI®Plus 3.0 se softwarem BSim 2000 je dosažena na 99 % pro vnitřní prostředí a tepelně-vlhkostní difúze v obvodové stěně koreluje se softwarem CalA 4.0 na 97 %. Získaný výsledek ukazuje teplotní napětí v nástěnné malbě až 2,6 K a efekt vysušování až 18,3 kg/m3 způsobený intenzivním vytápěním. Teplotní napětí v nástěnné malbě až 1,4 K a efekt vysušování až 26.8 kg/m3 je způsoben také intenzivním větráním. Získané poznání upřednostňuje přirozené vnitřní prostředí v kombinaci s konzervačním vytápěním před řízeným vnitřním prostředím v románské rotundě ve Znojmě.
HNILICA O., BICHLMAIR S., PLÁŠEK J.316 - 321
Tepelná pohoda v čistých prostorách: Poznatky z experimentů v čistých prostorách

Anotace...

U většiny aplikací čistých prostor je tepelně-vlhkostní prostředí zastíněno řízením kontaminace, protože dosažení požadované čistoty je zde prioritou. Důsledkem je potom pravděpodobnější výskyt snížené tepelné pohody uživatelů těchto prostor. V této studii bylo analyzováno tepelně-vlhkostní prostředí v šesti výzkumných laboratořích, které jsou navrženy i provozovány jako čisté prostředí třídy čistoty ISO 5 nebo ISO 7. Porovnání laboratoří s různou třídou čistoty a s různými systémy distribuce vzduchu umožnilo komplexně nahlédnout na tuto problematiku za účelem definování možných problémů v souvislosti s tepelně-vlhkostním prostředím. Kromě výpočtu ukazatelů PMV a PPD byl dale stanoven také vertikální rozdíl teplot, riziko průvanu a homogenita lokálních podmínek v laboratoři. Z výsledků vyplývá, že uživatelé čistých prostor jsou často vystaveni podmínkám, které nejsou vhodné pro zajištění jejich spokojenosti. Specifické požadavky čistého prostředí způsobují vysoké rychlosti proudění vzduchu nebo nevhodně zvolené teploty, které nezohledňují stupeň aktivity nebo použitý oděv uživatelů.
ROŠKOTOVÁ K., ADAMOVSKÝ D.322 - 326
Analýza spotřeby plynu ve vzdělávacích budovách

Anotace...

V rámci výzkumného projektu s názvem „Posouzení monitorovaných dat ve velkém měřítku pro energetické srovnávání a vývoj profilu chování osob pobývajících ve skupině budov“. Databáze spotřeby energie obsahuje údaje o spotřebě 10 000 budov. Mezi monitorovanými budovami jsou obytné i nebytové budovy. Cílem tohoto výzkumu je identifikovat různé skupiny spotřebitelů a profily spotřeby energie pro různé typy budov. Pro tuto studii byl vybrán malý vzorek, který zahrnuje 76 vzdělávacích budov. Údaje o spotřebě energie se zkoumal pomocí různých technik shlukování, jako: K-means, Fuzzy K-means a Aglomerative Hierarchical Clustering Methods. V tomto článku je shrnut současn ý stav probíhajícího výzkumu.
VÁMOS V., CZÉTÁNY L., HORVÁTH M., CSOKNYAI T.327 - 331
Obnovitelné zdroje energie a racionalizace spotřeby energie v budovách jako způsob snižování znečištění životního prostředí

Anotace...

Spalování paliv, zejména neobnovitelných, je spojeno s trvalým vypouštěním škodlivých látek do ovzduší, což nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí a lidské zdraví, zhoršuje stav ekosystémů a vede k negativním změnám klimatu. Cílem práce je výpočet očekávaných ekologických účinků činností zaměřených na snížení energetické náročnosti stávajících obytných budov na úroveň odpovídající požadavkům na tepelnou ochranu budov v Polsku. Odhaduje se, že v důsledku snížení spotřeby energie na vytápění budov na úroveň 65–70 kWh/(m2rok) ize dosáhnout více než 70 % úspor energie ve srovnání s rokem 2011. Výsledkem bude celkové snížení emisí znečišťujících lá tek o téměř 70 %. Bylo provedeno srovnání míry snížení emisí v případě použití moderních kotlů na různé nosiče energie (černé uhlí, dřevo, zemní plyn, topný olej) pro školní budovu. Rovněž byl představen potenciál obnovitelné energie v Evropské Unii. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu využití geotermální vod y k vytápění veřejných budov.
LIS A.332 - 339