Číslo 2/2007

Článek uvádí základní pravidla pro stanovení potřebné velikosti akumulátoru tepla u otopných soustav s nízkou tepelnou kapacitou a s kotli na tuhá paliva. Stanovené závislosti je možno využít i pro stejné otopné soustavy s monovalentními tepelnými čerpadly typu voda – voda nebo země – voda, která poskytují prakticky konstantní výkon v průběhu otopného období.

Stáje pro hospodářská zvířata se vyznačují velkou produkcí tepla uvnitř budovy a současně velkou potřebou intenzivního větrání. Vzhledem k vysoké prašnosti vnitřního prostředí nebylo uplatnění „klasických“ výměníků pro zpětné získávání tepla příliš úspěšné. V příspěvku jsou shrnuty výsledky experimentálních měření regeneračního výměníku s pevnou náplní, navrženého pro zemědělské objekty. Regenerační výměník byl vyroben z nekovových materiálů (CETRIS a CEMVIN). Hlavní parametry navrženého výměníku byly ověřovány laboratorními experimenty a zkouškami ve stájích pro drůbež a pro výkrm prasat.

Příspěvek popisuje experimentální studii konvektivních proudů nad typickými kuchyňskými zařízeními. K analýze charakteristik těchto proudů byla použita metoda extrapolace. V různých výškách nad spotřebiči byl analyzován vliv tepelného toku na maximální rychlost a rozdíl teplot v konvektivním proudu a jeho okolí. Byl analyzován vzájemný vztah mezi tepelným tokem a tokem hybnosti spolu s tokem kinetické energie. Měření ukázalo, že maximální rychlost vzduchu zůstávala od povrchu až do výšky 2 m téměř konstantní. To znamená, že všeobecně užívaná rovnice pro termální proudy nad zdroji tepla v oblasti, kde platí úplná podobnost, neplatí v přechodové oblasti.

Autor se zabývá neprůzvučností větracích štěrbin ve vztahu k neprůzvučnosti oken. Uvedené výpočetní vztahy umožňují porovnávat neprůzvučnost větracích štěrbin různých rozměrů s neprůzvučností okna standardních rozměrů. Jsou stanoveny podmínky, při kterých průzvučnost štěrbiny neovlivní významným způsobem neprůzvučnost okna jako celku.

Luxembourg Plaza je moderní multifunkční objekt nejvyššího standardu z hlediska dosažených mikroklimatických podmínek. Nachází se v Praze 3, Žižkově s čelní fasádou do ulice Jičínská (naproti Obchodnímu centru Palác Flora) na místě bývalých velkoplošných garáží vyhořelých v 70. letech. Komplex obsahuje cca 24 000 m2 kancelářských ploch a hotel Mariott se 160 pokoji. V komplexu mají své kanceláře renomované firmy působící na světovém a českém trhu (GTS-Novera, Exxon-Mobile, ORCO Group apod.) Autor v obsáhlém článku uvádí postup koncepčního řešení při projektování klimatizace kancelářských prostor při nadstandardních požadavcích investora na mikroklimatické podmínky, při optimalizaci investičních a provozních nákladů. Velmi podrobně je uveden rozbor vhodnosti použití přívodních elementů při proměnlivém průtoku vzduchu, vč. úpravy vířivého anemostatu. Zároveň je řešeno použití podstropních ventilátorových konvektorů při extremních požadavcích na chlazení. Závěrem jsou uvedeny velmi zajímavé výsledky modelování proudění v simulovaném prostoru typické kanceláře i zkušenosti z provozu zařízení.

V příspěvku je popsána studie větrání laboratorní komory a většího rodinného domu. V obou objektech byla hodnocena intenzita větrání a distribuce oxidu uhličitého produkovaného lidmi, a to metodou CO2 a simulacemi v programu Contam 2.4. Analýzy a porovnání výsledků ukazují, že program Contam 2.4 může být vhodným nástrojem pro řešení distribuce škodliviny v jednodušších objektech. Při použití programu pro hodnocení větrání složitějších budov, jsou však výsledky velmi závislé na přesnosti zadání konstrukčních prvků a je proto vhodné simulace doplnit měřením.

Článek stručně popisuje metodiku a podmínky měření při zkoušení chladicích stropů a stanovení normalizovaného chladicího výkonu na základě evropské normy z roku 2004. V druhé části příspěvku je uveden princip dimenzování chladicích stropů, který je doplněn praktickým příkladem.

Autor pojednává o obecných požadavcích tepelného komfortu pasažérů a řidiče v autobusové dopravě. Zabývá se rozhodujícími faktory pro správný návrh výkonnosti klimatizačních zařízení a uvádí typické řešení na příkladu zájezdového autobusu. Závěrem autor nastiňuje trendy v budoucím řešení tepelného komfortu pasažérů a řidiče v autobusové dopravě.

Součástí mimoúrovňové křižovatky na Malovance, která navazuje na komplex tunelových staveb městského okruhu (MO) v Praze, je stavební řešení výjezdových a vjezdových portálů automobilového tunelu Blanka. Systém větrání tohoto tunelu musí zajistit hygienicky přípustné prostředí uvnitř stavby a maximálně omezit, či přímo zabránit, výnosu exhalací z výjezdových portálů, které vyús_ují v oblasti s bytovou zástavbou. Bylo navrženo takové stavební řešení, které při předpokládané dopravní zátěži MO, tyto požadavky zajistí v závislosti na hospodárném provozu navrženého systému větrání. V tomto příspěvku je stručně popsán způsob větrání řešeného uzlu portálového objektu na Malovance a simulační model jednorozměrného proudění nestlačitelné vazké tekutiny.

Autor shrnuje hygienické problémy, spojené s úpravou bazénové vody. Popisuje rizika infekce z vody neošetřené a uvádí možnosti její úpravy. Upozorňuje na rizika použití chemických látek, které se rozkládají na vedlejší produkty desinfekce. Ty mohou mít závažný negativní vliv na zdraví. Autor upozorňuje zejména na trichloramin, který se při použití chloraminu dostává do ovzduší.

Trichloramin je v prostředí plaveckých bazénů nejvýznamnějším reakčním produktem chloru s dusíkatými látkami (amoniak, močovina). Vzniká ve vodě, ale rychle se uvolňuje do vzduchu a může tam vytvářet i dosti vysoké koncentrace v řádu jednotek až desítek mg/m3. Trichloramin dráždí a narušuje epitel horních dýchacích cest, způsobuje vyšší náchylnost k astmatu (zejména u dětí) a alergické projevy u citlivých osob. Při dlouhodobé expozici, např. u personálu v plaveckých bazénech,může vést až k profesionálnímu onemocnění. Tyto nové poznatky vedou k většímu zájmu o problémy vzduchotechniky v plaveckých bazénech a obecně o řízení provozu bazénů způsobem, který minimalizuje tvorbu nežádoucích vedlejších produktů chlorování vody. Článek se zabývá interakcí chloru s amoniakem a močovinou, bilančními úvahami a uvádí též vlastní výsledky měření trichloraminu v ovzduší několika pražských bazénů ve vztahu k návštěvnosti. Navrhuje postupy vedoucí ke zmenšení tvorby trichloraminu.

Povinnost zpracování energetických auditů stanovená Zákonem o hospodaření energií z roku 2000 přinesla majitelům a provozovatelům budov velké množství poznatků a současně řadu starostí. Audity analyzovaly energetické hospodářství budov a navrhly úsporná opatření. Bohužel však se značnými nároky na investiční prostředky. Ačkoliv podle zákona mají být opatření ekonomicky návratná, je zátěž tvořená investičními požadavky značná a obvykle přesahuje možnosti auditovaných subjektů. Legislativa však vazbu na realizaci navrhovaných opatření přímo neřeší.

Autor uvádí vlastnosti tepelně izolačních skel a jejich použití ve stavebnictví. Dále jsou zmíněny ochranné vrstvy a technologické způsoby jejich nanášení na horké nebo studené sklo. Přínosem je též citace přijatých evropských norem v této oblasti. Hodnocení skel je doplněno praktickým příkladem výpočtu tepelných ztrát různých druhů zasklení a tepelných zisků zasklených ploch o velikosti 25 m2 orientovaných k základním světovým stranám.

Osobní větrání umožňuje zlepšit kvalitu ovzduší v bezprostřední blízkosti osob. Prvky pro přívod vzduchu musí zajistit nejen kvalitní ovzduší v dýchací oblasti, ale musí být příznivě hodnoceny i osobami z hlediska tepelného komfortu a ergonomických podmínek. Článek pojednává o proudění vzduchu kolem lidského těla i podmínkách pro návrh účinného způsobu přívodu vzduchu do dýchací oblasti osob. Uvádí výsledky experimentálních prací pro vyvíjené prvky přívodu vzduchu na Dánské technické univerzitě a v závěru předkládá návrh prototypu, který, podle autorů návrhu, splňuje požadavky na kvalitu ovzduší i je přijatelný z ergonomických hledisek

V článku předkládá autor CFD simulační řešení proudění vzduchu v třípokojovém panelovém domě v zimním období pro přetlakové a podtlakové nucené větrání. Okna jsou vybavena větracími klapkami umístěnými bu_ v dolní nebo v horní části okna. Stropní vyústka v předsíni slouží v modelu alternativně pro přívod/odvod vzduchu. V závěru autor hodnotí jednotlivé varianty především z hlediska rozložení teplot vzduchu v blízkosti okna a rizika kondenzace vodních par.